Každý z nás na to čekal, každý po svém. Někdo s obavami, jiný s lehkostí, já s posvátnou úctou a s lehkým chvěním kolem žaludku, ale dočkali jsme se všichni. Vy máte doma prvňáčka, já mám nové žáky a děti mají před sebou celou školní docházku a to je spousta dobrodružství, povinností, úkolů, ale i radosti a legrace, navazování nových přátelství a prvních lásek.
Všem nám přeji, aby naše vzpomínky na tento školní rok byly co možná nejkrásnější. Vám rodičům, aby Vaše nervová soustava unesla s lehkostí zátěžové situace, které na Vás budou útočit z každé stránky v písance, dětem hodně sil a úspěchů, aby si rychle našly své místo na slunci a poznaly se s novými lidmi, kteří jim dokáží do života přinést poznání, sobě přeji, aby se mi vyhýbaly nemoci, abych svoji práci mohla odvádět jak nejlépe dokáži.
Vaše Kateřina Kubínová
P.S. Posílám první fotky do fotogalerie naší třídy jako důkaz, že začátek jsme už bravurně zvládli.
Nejlépe korunovaní králové : písanky - Filip, matematiky – Ondra a čtení - Martin.
dnes jsme prožili vpravdě královský den. Přišla nám pošta, přesněji řečeno balík až od krále Adama z Písmenkova, za kterým jsme se rozhodli putovat až do jeho říše pohádek a příběhů. Moc nás potěšilo, že nám drží palce, jak jsme se dozvěděli z jeho dopisu, ve kterém nám také poslal, jak se na správného pohádkového krále sluší a patří, 3 úkoly, a když jsme je všichni do jednoho splnili, dostali jsme darem nejen první klíč, ale také opravdové pero, se kterým se píše docela jinak, než s obyčejnou tužkou. Hned jsme je vyzkoušeli, tak nám můžete věřit. A taky máme konečně Slabikář.
P.S. Pokud navštívíte naši fotogalerii, můžete nasát alespoň kousek té dnešní atmosféry a možná budete mít i trošku lepší náladu... a to se uprostřed podzimních dní může hodit...
Posíláme adventní pozdrav z 1.A. Jako každý rok, i letos jsme se nakonec dočkali těch nejradostnějších svátků z celého roku. Vzali jsme to od podlahy a začali jsme advent slavit už od svatého Martina, který sice nepřijel na bílém koni, ale zase nám po našem Martinovi poslal pozdravení i sladkosti. Po svátku svatého Ondřeje jsme si povídali o Barborkách a pak už k nám přišel Mikuláš s celou svojí družinou. Čertů i andělů se vyrojilo tolik, že jsme se malou chvilinku i báli, ale všechno dopadlo dobře. Svatá Lucie upila malinko tmy a teď už se nemůžeme dočkat příchodu té nejkrásnější a nejtajemnější noci.
Dovolte mi, milí rodiče, abych Vám popřála Vánoce plné klidu, lásky a porozumění. Také ze srdce přeji čas na to se zastavit a popovídat si s přáteli a známými. Do nového roku 2014 přeji mnoho sil. Kateřina Kubínová
P.S. Obrázky z adventního času si nezapomeňte prohlédnout ve fotogalerii.
Posíláme všem pozdravy z roku 2014. Prý jsme zase o rok starší….no, to nevíme, ale v každém případě nás už za pár dní čeká první doopravdické vysvědčení, protože bude konec I. pololetí první třídy. Každý musel vyvinout jiné úsilí, aby dosáhl úspěchu, ale pochvalu si určitě zasloužíme všichni. A když už je řeč o pochvale, dlužíme Vám vysvětlení, jak poznáte, zda je co chválit i z hlediska našeho chování ve škole.
Tak to je takto: letos jsme vypluli za poznáním a to téměř doslova. Každý týden se snažíme ubránit 5 kouzelných kapek, které máme každý ve své láhvi. Pokud se nám to podaří, dostaneme v pátek razítko lodi, která si v pohodě brázdí oceán. Pokud se něco přece jen nedaří a my o nějakou kapku přijdeme, naše loď se nahýbá víc a víc a může se z ní, v těch úplně nejhorších případech, stát jen vrak na dně moře…
Naším přáním je hlavně to, abychom byli opravdovou dobrou partou a tak každý, kdo si svých 5 kapek ubrání, může navíc přispět kamínkem či mušličkou do naší společné lahve. A ta když se naplní, dostaneme opravdickou námořnickou odměnu. Tak nám držte palce.
Na závěr ještě tříkrálové pozdravení. Nemyslíme jen novoroční svátek, který jsme jak se patří oslavili s písní na rtech, ale i jména žhavých kandidátů na krále písanky, čtení a počítání. Začneme tím úplně nejtěžším, co nám škola přináší, a tím je psaní. Velkou šanci stát se královnou má určitě Anička Lojdová, ale velice se zlepšila i Monička s Kačenkou, stále je výborný i Filípek a Andrýsek se také snaží. Ve čtení pořád vede Marťa, ale sekunduje mu i Honzík. Velký pokrok zaznamenal František, Ondrášek i Monča. V počítání děláme pokroky téměř všichni a matematika nás baví…tak se uvidí.
Mějte se hezky a zase někdy na shledanou.
P.S. Jestli to někdo umíte, udělejte něco s tou prapodivnou zimou, ať se i letos můžeme dát do bobování, sáňkování a lyžování .
po podivné zimě jsme se dočkali jara. A začalo jak se patří. Sluníčko svítí na plné pecky a taky my se pořádně činíme. Zažíváme jednu akci za druhou a hlavně se pořád máme na co těšit a to nás baví ze všeho nejvíc.
Teď tedy musíme podat to hlášení, jak se na námořníky sluší a patří:
Za naší předjarní a jarní služby se nic zvláštního nestalo J, ale událo se mnoho zajímavých věcí:
Jako každý rok i letos jsme spolu oslavili Den Země. Nejprve jsme si Zemi představili jako planetu, podívali se na velký třesk a na její vznik, na globusu jsme sledovali kontinenty a světové oceány a pak už jsme putovali po jednotlivých světadílech. Vždy jsme si na plátně promítli to nejzajímavější a splnili soutěžní úkol, který se bezprostředně týkal něčeho typického z daného kontinentu. Asi největší úspěch mělo sumo, které jsme si všichni i vyzkoušeli a taky výroba indiánské čelenky. Ta nám všem velmi slušela, jak ostatně uvidíte na fotkách.
Moc dobře jsme se bavili.
P.S. A za mě, jako za dospěláka, musím říct, že jsem se znovu přesvědčila, že jsou naše společné děti J veliké šikulky a dokáží chápat i věci, které se zdají pro prvňáky docela složité, jen když je to tzv. chytí za srdce. Mějte se krásně.
čas běží jako voda a za chvíli tu máme konec školního roku. Ne, že bychom se netěšili, ale máme před sebou ještě spoustu zážitků, na které se moc těšíme a za sebou zajímavá setkání, třeba právě s dravými ptáky. Bylo to fajn, i když počasí nám nepřálo a vypadalo to, že v silném větru neodletí jen dravci, ale možná i někteří z nás.
Příští týden budeme na škole v přírodě, tak nám držte palce...předpověď počasí se stále mění, ale my jsme optimisté. Budeme psát a posílat fotky, pokud nás nezradí technika. Mějte se hezky!
Pondělí:
Dnes jsme vyrazili na zatím největší společnou výpravu...na školu v přírodě do penzionu Sport ve vesnici Rokytno na Vysočině. Cestu jsme zvládli bez jakýchkoliv problémů a teď právě zkoušíme poprvé usnout bez Vašeho objetí...tak nám držte palce. My Vám za to posíláme první fotky a pusiny.
Tak zítra zase na shledanou.
Úterý :
Tak už víme věci, o kterých se Vám v Brně ani nezdá...všechno pramení ze starých kronik, kde se píší tajemné věci o tomto kraji. To až Vám budeme povídat...sami uvidíte. Nejvíce nás chytil příběh o čarodějnici, která se rozzlobila na lidi a odletěla v podobě sovy a právě tu teď vyhlížíme. A aby věděla, že jsme na její straně, máme super soví trička. Taky jí trošku "fušujeme" do řemesla a snažíme se kouzlit...první úspěchy už slavíme...jak jinak než pomocí čar a kouzel si chcete vysvětlit, že celičký oběd i večeři sní i tak zarytí nejedlíci jako Andrýsek :-).
Prosíme maličko vylepšit počasí, pokud někdo umíte alespoň základní kouzla v tomto oboru.
Středa:
Máme za sebou další den. A musíme říct, že pokud máte to počasí na svědomí vy, tak klobouk z hlavy dolů. To se Vám fakticky povedlo. vyšlo úplně všechno, odpolední dlouhý výlet na Medlov a teď už se chystá oheň a pak ještě noční výprava...no máme toho spoustu, tak se nedivte, že se nemůžeme zdržovat nějakým dlouhým vypisováním:-).
Ale jedno raději píšeme už teď, abychom předešli zmatkům u autobusu...pokud se k Vám bude hlásit nějaká kulička alespoň trošku podobná Vašemu dítěti, berte ji, protože teď už jíme všichni tak dobře, že se i paní kuchařka chodí nakukovat, jestli to jídlo třeba neodesíláme v balících domů, takže příbytek na váze bude jistý...i u dospěláků...ach jo.
Čtvrtek:
Všechno jednou končí...i naše putování za starou soví čarodějkou. Všechno nám vlastně na 100% vyšlo...počasí bylo tak akorát - ani zima ani hic, ani sucho ani lijáky, nálada od záchvatů smíchu až po slzičky stesku, které jsme ovšem ukázněně uměli usušit dřív, než by zmíněná čarodějka svým křídlem mávla, děti neskutečně hodné ( to většinou spaly ), ale i lehounce rozverné, prostě tak, jak to má být...
Tak a teď už nás od Vás dělí jen poslední noc a cesta do Brna...no a maličkost - zabalit 38 kufírků a tašek, ale jelikož jsme v tomto oboru něco jako absolutní špička, budeme u Vás dřív, než se nadějete.
Tak hezký poslední večer a noc a zítra kolem půl 12 na shledanou.
P.S. Pokud něco přece jen v kufru nenajdete nebo naopak, uspořádáme hned v pondělí po třídních schůzkách dražbu :-) !